Markétce
Ami
Kolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy
Dmi E Ami
nás přátelé odsoudili a hnali před popravčí čety
Ami
Kolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu
Dmi E Ami
já nikdy odvahu neměl bych přiznal svou vinu
ref.:
C G C
Kolikrát Markétko mával jsem Tobě
Edim Dmi
to ty jsi odteďka má poslední oběť
G C G Ami
to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce
Dmi
a zůstanou v Tvém těle
E
jak tóny neznělé
Ami
při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti
Dmi E Ami
čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti
Ami
rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty
Dmi E Ami
otevřu soukromý lazaret své Sebelítosti
C G C
kolikrát Markétko hrával jsem Tobě
Edim Dmi
to ty jsi odteďka má poslední oběť
G C G Ami
to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce
Dmi
a zůstanou v Tvém těle
E
jak bytosti oněmělé
Ami
za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru
Dmi E Ami
a není větší lež než pravda o nás dvou
Ami
snažím se obelstít lásku - potvoru
Dmi E Ami
aby mě nechala vznést se za tebou
C G C
kolikrát Markétko psával jsem Tobě
Edim Dmi
tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď
G C G Ami
Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce
Dmi
a tam mé tóny nedozněly
E
a já zůstal necelý
Ami
kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy
Dmi Ami
jimž pod gilotinou se zalíbilo