Zpěvník s akordy

A Zdalipak oči básníka jež slovy C#mi dotýká se hvězd, D vnímají tytéž barvy nad E střechami měst? Zdalipak srdcem proutníka tedy jestli nějaké má, zdalipak jím tatáž krev jako v mém obíhá? Ptám se i tebe Bože jestli vlastně někde jsi a jestli jo - koukáš z lóže a nebo z prašných cest? Zdalipak se ptákům v nebi taky zdají sny, když s anděly dolu hledí a počítají naše dny? A komu patří všechna láska a komu příkoří, proč jednomu oheň praská a druhému nehoří? C#mi Otázky se časem množí já pořád E žiju to je boží Ref: A Dokud je na co se E A ptát, nemusím se smrti bát, ta přijde, až poleví D E A nadšení z toho, že jsme tady na zemi. Proč si města ukusují z polí a mizí kouzla starých míst, proč je pán kdo sám se zvolí a tím spíš je si sebou jist? Kolikrát je člověk na světě než se naučí mít rád a proč je podzim zrovna po létě a proč nic nemá pevnej řád? Proč máš oči v barvě topasu a srdce z kamene, proč on Tě smí držet u pasu a mě pořád říkáš ne? Ref. A E A D E A Na na na na na na na na na na na na na na na na na na.