Mlhovej zvon
C F
Když jsem se vylodil na Temži v doku
C Ami
na doušek do knajpy táh jsem se tmou
C F
ten chlapiík měl do hrobu jenom pár kroků
C G7 C
a že by chtěl skleničku vypít se mnou
C F
Já povídám jestli máš chlapíku money
C Ami
zapadnem k Velrybě na řádnej lok
C F
holky tam maj k legraci sklony
C Ami E Ami
odejít před ránem může jen cvok
Ami E Ami
A byla půlnoc a mlhovej zvon
E Ami
vydával podivnej varovnej tón...
Sotva jsme v putyce našli si flíček
chlap vytáh měchejř a na pingla máv
ve světle mizernejch lojovejch svíček
rozvázal špagát a já zůstal paf.
Černý a bílý a růžový pely
hotový poklady, hospoda štajf,
beznohej Flaggerty zahodil berly
a brejlatej O`Hara přestal číst Life.
Bylo půl jedný a mlhovej zvon
vydával podivnej varovnej tón.
V putyce vypukla ohromná sláva
dědek řek:" Nalejte, co kdo chce pít!"
já koukám na Mabel, jak to s ní mává
a z fleku mu slibuje, co bude chtít.
Chlap se tak podívá, kolik má v pase
kejvne a povídá: Já bych to bral
šiknem se k sobě i při tý mý kráse
ty budeš královna já budu král."
V tom odbila jedna a Mabel i chlap
vylítli stropem a zůstal jen smrad...
Všichni jsme zůstali jak když nás bací
najednou vyčichnul tabák a rum
pár holek zaječí, pár se jich skácí
a v putyce ztichne i nejtišší šum.
Do toho ticha se hlas ozve suše
starýho rejdaře, co kdysi zkrach:
"Každá ta perla je zakletá duše
hříšníka, kterej už rozpad se v prach!"
Dodneška mají tam děravej strop
a ten zvon mlhovej mlčí jak hrob.