Netoužím po lustrech z křišťálu
Emi G D Emi G D
D Hmi D
Můj vlak má z jisker nad komínem květ
D Hmi D
zvuk výhybek mi stáčí pohled zpět
Emi G D
o moc bohatší se vracím z toulek svých
Emi G D
nesním o přepychu a mám na rtech smích
znám dálnice i světla velkých měst
má kytara zná tóny dlouhých cest
rytmus vlaků i blues lopatkových kol
všechny písně které vrací klenba hor
D Hmi
R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní
G A
a vidím měsíc mezi mraky plout
D Hmi D
znám cesty po nichž musí člověk jít
D Hmi D
i údolí kde písně mohou znít
Emi G D
proudy řek co mají lesky korálů
Emi G D
a tak netoužím po lustrech z křišťálu
Emi G D Emi G D
R: Už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní
a vidím měsíc mezi mraky plout
můj vlak je ten ve kterém můžeš snít
má dlouhou kolej jako bílou nit
v něm myslím na to všechno co mám rád
když vidím měsíc nad kolejí plát
D Hmi D Hmi D Emi G D Emi G D
( sólo sloka )
R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní
a vidím měsíc mezi mraky plout
znám cesty po nichž musí člověk jít
i údolí kde písně mohou znít
proudy řek co mají lesky korálů
a tak netoužím po lustrech z křišťálu
a tak netoužím po lustrech z křišťálu