najednou
Na vrcholcích noci panuje sníh ani stopa po lidech
Ta samota královstvím je královnou jsem vloček všech
Už kvílí vítr a hřmí bouře v srdci mém
Zlobu vyšeptám v tichu mrazivém
Já byla v zámku vězněná skrývej city buď skříňka zamčená
To táta chtěl ty dny pryč jsou
Svět zná tvář mou
Najednou,najednou
chci skončit s tou hloupou hrou
Najednou,najednou
dveřmi prásknu za sebou
Já jsem svá to chci dokázat všem
V bouři rozkvétám a mráz v duši vítězí nad sluncem
Je zvláštní z té dálky se všechno menším zdá
I ten strach co ve mně vládnul je loutka bezmocná
Jen vyzkouším jak mocná jsem a k výšinám mě zvedne zem
V mé říši bez konce chci žít, klid mít
Najednou,najednou
volná jsem kráčím oblohou
Najednou,najednou
mé slzy šperkem jsou
Já jse svá jsem hráč i rváč v bouři rozkvétám
Moc má se vzduchem vznáší v proudu neznámém
A chladná duše září v krystalcích jak diadém
Mé myšlenky se kříží,jedna smysl má
Je pasé minulost, když svítat začíná
Najednou,najednou
úsvit dává mi sílu svou
Najednou,najednou
už nejsem dívenkou
Já jsem svá, křídla má hlas můj
V bouři rozkvétám
chci žít v zimě bez konce život svůj