Poslední mohykán

Devítka 164 11 1361 1
   D       Dsus4Hmi         A 1. S očima dokořán hřála mě bříšky prstů,    G          A         D    nikdy jsem nebyl tak sám.    Zpívala hlasem vran moudrostí svatých z mostů,    ostrá jak vzduch zimních rán.             Emi                    E R: To někde odněkud Bůh smazal pár vět             Hmi      A        G              a dal mi křídla a rozšířil svět.                         Hmi                  E       A já se ztratil jako kluk v buši prvního flámu,         Hmi                 E    jako brok, který uvízl v trámu,            Hmi        A          G    voják v plný polní před vraty chrámu,                 D    poslední Mohykán. 2. Tak trochu po hvězdách, trošku po nedozrání,    voní dech mladých vín.    Po chlebu a po hrách dojde i na hledání,     společných krásných vin. R: To zrovna odněkud Bůh smaže pár vět    a dá mi křídla a rozšíří svět.    A já se ztratím jako kluk v duši prvního flámu,    jako brok který uvízl v trámu,    voják v plný polní před vraty chrámu,    poslední Mohykán,    G            A7  D      poslední Mohykán,    G            A7  D    poslední Mohykán.