Vyznání pumpařovo
1: Rychlostí tak akorát abych nenatlouk si hubu
šinu si to na sraz veteran-car klubu
doprovázen slečnou a zelenou vlnou
stavím u čerpadla, abych nabral plnou
hmmm bylo fajn.
2: Pumpař jenom mrknul jak nám to dneska sluší
pak mu ale drobet zčervenaly uši
říká hlasem zasněným a víčka se mu chvěla
to co Ti těď povím tak to je pravda celá
joo to mi věř
3: Taky jsem ji míval, jsou to ale léta,
tenkrát bych ji nedal za všechno zlato světa,
měla skvělou kastli a bytelný šasi
jako dneska vidím jak si to se mnou hasí
4: Obutí bylo super a lak vždy jedničkovej
že ty co jsou dneska tak s tím se klidně schovej
polstrování skvělý a ta jemná kůže
že mě ještě dneska fantas chytit může
4: Když's ji jen tak lechtal, tak vrnělala jak štěně
jinak to byl nářez jak při velký ceně
jeden háček měla - moc velká spotřeba
tak jsem se ji zbavil, abych měl na chleba,
víš já chtěl...
R: Dojalo mě pumpařovo vyznání tak barvité
že jsem cinknul klíčkama od té káry letité
a říkám kámo že jsem dobrák a že jsou ty svátky
tak nastartuj a projeď se za město a zpátky
5: Tu se pumpař zarazil až mu kasírtaška spadla
a pravil hlasem změněným tak jako od divadla
"já nemyslím to fáro, dobrotivý nebe,
já myslím tu buchtu, co máš vedle sebe"
víš, tak čau...