měsíční údolí
Měsíční údolí
(Arnošt Mošna/Jenda Korda)
Ami Dmi Ami E7 Dmi F Fmi C E7
Modrý soumrak objal vůkolí, bílého dne nastal skon,
Ami Dmi Ami E7 Dmi H7 E7 Ami
v osadě Měsíční údo-lí rozlehl se ky-tar tón.
Dmi Ami Fmi E7
Průkopníckou píseň zpívají spjati v jeden ideál.
Ami Dmi Ami E7 Dmi H7 E7 A
Melodie letí přes potok za černý les kamsi v dál.
A Adim E7
Ref.:Rančo své mám v Měsíčním údolí,
A
kde rány pistolí doposud zní.
Adim E7
Je nad strží ukryté do vřesu,
A
hlubokých do lesů, kde tiše sní.
A7 D A
Vábí mě kouzlem svým dnes jako před lety,
E7 A
vzpomínky nádherné letí mi v ústrety.
Adim E7
Chtěl bych prožít v Měsíčním údolí
A D A E7
za třesku pistolí den poslední.
Jak divoký mustang čas letí, náhle poznáš že jsi stár,
v nenávratno mládí odletí a s ním hezkých chvilek pár.
I ta známá jedle nad srubem zdá se ti prastařičká,
nakonec ty chmury zaplaší zas jenom ta písnička.
Mnoho chvil jsme spolu prožili, ušli kilometrů pár,
aniž bychom něco tušili, najednou je člověk stár.
Než půjdem na vandr poslední, zatočí se s námi svět,
o tom našem krásném údolí hvězdám budem vyprávět.