Vzpomínka na teď. 1992
Vzpomínka na teď. 1992
C F
Zazpívám vám písničku o partě,
G C
co neměla v světě obdobu,
F
teď už jen dvě holky a šest kluků,
G C
ten zbytek má smutnou podobu.
Šest let už se trmácíme světem,
chtěli jsme bejt osada a tak,
kamarády sobě i svým dětem,
tomu všemu nějak ujel vlak.
F C
Ref: Probuďte se kamarádi moji,
F G
sami přece nezmůžete nic,
F C
dávno říkal to už král ve zlaté zbroji,
F G C
tři pruty maj spolu síly víc.
Když za měsíc se sotva spolu sejdem,
zřídka všichni, to smutná věc,
mlčíš, mluvit není o čem,
čtyři pětky, sem tam ňákej hec.
Léta píší v našich tvářích sloky,
sníme o tom jak to bylo dřív,
utíkaj nám tyhle krásný roky,
jejich cena stoupá na obdiv.
Ref:
Zas uvidíme ve snech starý kraje,
Berounku a Srbskou chajdu s ní,
Danu hjak nám na kytaru hraje,
naše hlasy ztichlou nocí zní.
Vzpomeňme i na Pepika Splavce,
na Portu i srazy pod skálou,
kde oheň hořel k na stožáru vlajce,
my stáli a pěli hymnu Čučáckou.
Ref:
Že jsme si nevážili těhle chvilek štěstí,
jednou nám přijde hrozně líto,
budem v koncích kolem sebe mlátit pěstí,
a kamarádi už neuslyší to.
Zkusme ještě jednou hlavu zvednout,
a bejt zas parta jako před pár roky,
třeba na zelenou trávu si zas lehnout,
ať Bůh Čůč vede správně naše kroky.
Ref: Tak přece probuďte se kamarádi moji,
sami přece nezmůžete nic,
že jste spolu, co byste chtěli víc,
tuhle písničku zpívejte z plných plic,
nebo nezbyde vám vůbec nic.