Zahrádky

Brontosauři 6 1 132 0
D Ami 1. Večer zapálil svíčky okolních lamp, G ruku na tváři, ze mě si čteš, A holka, tam smutku je na knížku, a já nevím, co s ním, D pravda s nepravdou, láska i lež. 2. A písničky smutný, že ze slz by déšť pokryl zahrádky nad Berounkou, tak směj se a mluv, ať cítím, že jseš, já skloním se nad panenkou. D R: Já oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš, a když se nade mnou sklopí, mám rád, Emi D jsi štěstí, co splétá mi smích na dlaních, A D jsi můj jedinej hřích. 3. Večer zapálil svíčky okolních lamp, a ty chodíš, jak bych nebyla snad, těch večerů, co myslela jsem na tebe, víš, jak bys odněkud zdaleka spad'. R: D A D R: + jsi můj jedinej hřích ...