Zelené francouzské pláně
D G Emi
1. Tak jakpak se máš, Willy, příteli můj,
A G A
dovolíš, jen si sednu do stínu na hrob tvůj.
D G Emi
Horkým letním sluncem jsem rozpálená,
A G D
chodím celý den a jsem unavená.
Emi
Podle náhrobku vidím - slavils osmnáct let,
A D A
když jsi v zbytečné válce opustil tenhle svět.
D Emi
Doufám, že zemřel jsi čistý a hned,
A G D
že jsi nestřílel první, když přišel rozkaz vpřed.
A G D
Ref: Hrály píšťaly k tomu, nesli tě zpátky domů
Emi A D
a zazněly salvy, když tě spouštěli níž.
G A
A když kněz dělal kříž nad tvým tělem,
G Emi A D
začly dudy zvolna hrát tesknou píseň.
2. Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
která nikoho dávno už nezajímá.
Ref: Hrály píšťaly...
3. Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
horký letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
že zničil a proklel celá pokolení.
Ref: Hrály píšťaly...
G A
+ A když kněz dělal kříž nad tvým tělem,
G Emi A D
začly dudy zvolna hrát tesknou píseň...