Přej těm poutníkům štěstí
Bb C Bb
1. Vás, Irové stateční, volám za irskou zem,
F Bb C Dmi
zapřísahám vás, kde jste, kam se ztrácíte jen,
F C Dmi Gmi
synové irských dívek navždy odchází
Ami Bb C Dmi
a tisíce jich plují k břehům neznámým.
Bb C Bb
R: Přej těm poutníkům štěstí na cestu dalekou,
F Bb C Dmi
požehnej jejich pouť za Amerikou,
F C Dmi Gmi
rodné Irsko opouští, nemohou dál v něm žít,
Ami Bb C Dmi
sbohem, domove sladký, musím odejít.
2. Poslední noc před cestou nespí a litují,
když se pak časně ráno rozloučit mají,
dlouze matku políbí, pak otce obejmou,
sbohem, rodiče drazí, vrátím se jednou.
3. Hloučky přátel a známých, dívek i dětí,
stisky rukou střídá vřelé objetí,
slzy po tvářích tečou, do trávy padají,
koně v postrojích vozů už se vzpínají.
R:
4. Loď už v přístavu čeká, pláč nikdo neskrývá,
ten, kdo šátek nemá, jenom rukou mává,
v dálce přístav už mizí a pobřeží s ním,
sbohem, domove drahý, už tě nespatřím.
5. Každý litoval mámu, co syn jí odešel,
jeho otec pro něj celý život se dřel,
celý život se snažil, aby syn lépe žil,
teď, když jsou oba staří, on je opustil.
R:
R: