Jerry vlčák

- Písničky k táboráku

Ami                            E7                      Ami
Na severu chajdu měl dřevěnou, říkal, že je život samý blud
                                E7                     Ami
winchestrovka byla jeho ženou, Jerry vlčák jeho věrný druh
Dmi                     Ami   Dmi                       Ami  E7
Radoval se starý lovec koží, že se jeho kořist stále množí
Ami                           E7                          A
a když večer u krbu se hřál, se svým Jerrym takto rozmlouval

   A                                  E
R: Jerry, starý brachu, jsme tu stále sami
                                  A
   nikdo nechce snášet krutý osud s námi
                                 E
   až nás do propasti krutá ruka srazí
                                A   Ami
   nikdo nezapláče, že tu někdo schází

Když se jednou vrátil z města domů, přivezl si olovo a prach
přivez` sobě také mladou ženu, první kvítek, na který kdy sáh
Říkával ten starý lovec koží, že se jeho kořist stále množí
a když večer u krbu se hřál, Jerry vlčák zalez, jakoby se bál

R: Jerry, starý brachu, už tu nejsme sami
   žena bude snášet krutý osud s námi
   až nás do propasti krutá ruka srazí
   žena si zapláče, že tu někdo schází

Jednou našel chatu opuštěnou, unikl mu první jara květ
tu, co kdysi nazýval svou ženou, chaos města nevrátí mu zpět
Trpce se jen usmál lovec koží, zkušenosti životem se množí
když pak vítr od severu vál, vlčák Jerry tiše naslouchal

R: Jerry, starý brachu, už jsme zase sami
   žena nechce snášet krutý osud s námi
   až nás do propasti krutá ruka srazí
   nikdo nezapláče, že tu někdo schází