Píseň pistolníka
G D D7 G
Pro dvacet vrubů na pažbě já psancem jsem se stal
G D D7 G
já nesnížil se ku vraždě pard táhnul první sám
C C5
Až ráno krásná Montano
C C7
zřím naposled svůj rodný kraj
C C5
já chtěl bych ještě zlíbat své děvče
D7 G
než mu řeknu good bye
Přízrak se lesem potácí mexikán opilý
a na mé staré pistoli přibyl vrub jednadvacátý
Až ráno, krásná?
Koník můj věrný kamarád na půli cesty kles
a já jsem ho měl tolik rád a mám i ještě dnes
Až ráno, krásná?
Proč jste mne moje pistole, proč jste mne zklamaly
zapláče dívka v údolí, že jsem byl pomalý
Až ráno krásná?