Ascalona
C Emi F C G C
1. Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát,
F C D7 G
kytara tiše doznívá, do duše padá chlad,
C Emi F C G C
stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh',
F C D7 G
pistole chová na klíně, brouká si v temnotách.
G C C7 F
R: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona
Fmi C G C
nejhezčí osadou, kterou jsem znal,
G C C7 F
jak častokrát hýřila Ascalona
Fmi C G C
divokou náladou, již Bůh nám přál,
C7 F C
však slávě pistolí už zvolna dozvání
C7 F D7 G
a lesem nehlučí to vlčí volání,
C C7 F
já půjdu spát, však vlajka Ascalony
Fmi C G C
musí nad mým hrobem navěky vlát.
2. Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár,
šerif své těžké pistole pověsil na stožár,
na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí
a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.
R: