Anděl strážný
Když mám někdy smůlu a patu bolavou,
strážný anděl z kůru se zjeví nad hlavou.
Když se smrti chvíli koukám do vočí,
na poslední chvíli můj anděl zakročí.
Houpám se na stromě a dochází mi dech,
seržant přijel pro mně, že z armády jsem zběh'.
Pak se větev láme pod tíhou mých kil,
to mě anděl strážný náhle zachránil.
Zase jsem měl smůlu v baru nebyl flek,
když tam vlítnul šerif, na plný pecky řek':
„Kdepak je ten debil co přepad' dostavník?”
To už jsem tam nebyl a jinde pil svůj drink.
Rančerova žena chtěla dítě mít,
tak vlezla do sena, kde jsem si chtěl snít.
Začlo to bejt vážný, vytáhla i nůž,
zasáh' anděl strážný, vlít' tam i její muž.
Že jsem něco věděl o zdejších zlodějích,
tak svázanej jak tele ležím na kolejích.
Mašina se blíží, já nemám ale strach,
přijde anděl strážný a já … (houkání vlaku)
recitativ:
„Kde mám nohy?” – „Anděli …” (houkání vlaku)